Léto v New Yorku

(pohled z odpočinkové místnosti v mé škole) 

Tak jak jsem tolika čtenářům slíbila, přichází na řadu článek o všem, co vás zajímalo v NYC, o škole, ubytování, tipy na zajímavá místa, jídla, nakupování, všechno, co jsem hledala na netu před svou cestou a nemohla najít, prostě černá díra v Googlu. Kdyby byly nějaké další dotazy, na Formspring s nimi! Článek je doplněný fotkama z tabletu a z mobilu a z Instagramu, protože jinak jsem fotila na filmy, které nesu zítra vyvolat. Ale no worries, jakmile budou, přidám je:)

Příprava

S přípravama jsem začala někdy půl roku dopředu. Když jsem se rozhodla, že to chci zkusit a zažít si, jaké to je úplně sama žít v cizí zemi, začala jsem vybírat agenturu. Všichni známí, kteří něco takového zkusili měli zkušenosti s různýma agenturama, takže jsem neměla moc na čí radu vsadit, všichni si to chválili stejně, proto jsem vybrala Student Agency, protože je nejznámější, důvěryhodná a v případě potřeby lehce kontaktovatelná, kancelář je přímo v Ostravě v centru města a můžu si být jistá, že tyhle cesty sprostředkovává už řadu let a mají nejvíce zkušeností. V agentuře jsem si vzala katalog se všema destinacema po celém světě, ale stejnou nabídku mají i na své webové stránce, která taky obsahuje ceník, popisy škol a všechno co katalog. První nápad byl Londýn, protože je blízko, metropolitní a mám ho ráda. Pak jsem to ale probírala s čím dál více lidma a přišla na to, že moje největší láska je přece Amerika, angličany nemusím, britský přízvuk mi rve uši a jestli mám jet na tuhle cestu jen jednou v životě, měla bych jet do svého nejmilovanějšího města - takže jsem přelistovala na NYC. V NYC jsou dvě jazykové školy, které vám u SA nabídnou a to Kaplan a Embassy. Zvolila jsem Kaplan jen z toho důvodu, že jsem chtěla studovat v Empire State Buildingu a bydlet ve studentské rezidenci New Yorker, což je nejstarší hotel na Manhattanu a je vzdálený od ESB jen 3 bloky, takže do školy se jde maximálně 15 minut, když je velký provoz a hodně lidí na ulicích. Embassy tuhle školu a ubytování nenabízela, jiný důvod pro Kaplan nebyl. Pokud se téhle cesty obáváte a máte v hlavě tisíce otazníků, nebojte, měli jsme je všichni.) Já jsem vyšilovala teda docela dost a úplně zbytečně a nebo možná právě proto, že jsem si všechno pozjišťovala dopředu, pak žádný problém nenastal. Nebojte se mít milion otázek, ale směřujte je na lidi, kteří tomu rozumí nejlíp, takže napište přímo na letiště, přímo na aerolinky, přímo do školy, přímo na ubytování, nespoléhejte jen na agenturu, protože některé info musím přiznat, že může být špatné, nejen mě, ale i mým spolužákům doma v agenturách říkali některé věci jinak, než na místě ve skutečnosti byly. A taky všechno kontrolujte třikrát, mě v agentuře spletli úplně celou objednávku, špatná data, špatné pojištění, naštěstí jsme to ale doma všechno kontrolovali, tak se dala chyba snadno druhý den napravit, nedokážu si ale představit dojet do NYC a na místě zjistit, že vlastně nemám pojištění a školu napsanou na špatné týdny. Když v SA vyřídíte všecko, co po vás budou chtít, nastává čas na vyjádření školy. Ozvali se tak za 14 dní, že mají volno, berou mě, i ubytování je volné a zbývalo jen zaplatit a koupit letenku. Letenku jsem si taky zařizovala přes SA, vybrala jsem, že chci přiletět už v sobotu, abych měla celou neděli na orientaci po městě a odpočinek. Zpátky musíte odletět vždycky v sobotu. Další požadavek byl přímý let, už se mi v minulosti stalo, že nám uletěl spoj a my museli nocovat v cizím městě a zařizovat letenku na další den, což jsem opravdu nechtěla riskovat, takže jsem si raději vybrala dražší přímou letenku. Papíry a potvrzení vám přijdou mejlem až týden před odletem, netřeba se ničeho bát. Dokumenty o škole a ubytování dostanete od SA dřív, ale všechno tam prostě fakt není. Mnoho věcí vygooglujete, kdyžtak pište přímo do NYC. Já měla sama asi 5 bedekrů (na nic, otevřela jsem je tak dvakrát a stejně jsem to mohla najít na netu), seznam, co si chci koupit a co chci všecko vidět a navštívit, co mám udělat a tak dále. Taky jsem si udělala mapku z Google Maps a do ní zaznačila všecko, obchody, školu, ubytování, památky, adresy.. A to jsme stáhla do tabletu a měla tak celou mapu Manhattanu pořád u sebe, stejně to měli udělané z domu i někteří spolužáci, buď v tabletu nebo v mobilu. Je prostě lepší být připraven, zvlášť pokud nejedete na dlouho. Myslím, že mé dva týdny byly akorát, zvládla bych i dvakrát tolik, ale přes měsíc už by se mi asi začínalo stýskat a viděla jsem to i na své spolubydlící, která byla v NYC 4 měsíce z celkových pěti a když přišla každý den ze školy, byla celé odpoledne na počítači a nudila se, protože měla všecky památky projité, obchody prolezlé a neměla co dělat. Já zato lítala každý den od rána do večera, takže bych možná mohla mít o týden, dva navíc, abych měla víc času i na odpočinek, ale co, odpočívat budem jednou dost.)

Balení

Sbalit se tam nebyl v porovnání s tím balit se zpátky žádný problém! :D Určitě všichni víte, co sbalit, já jen doporučuju termální vodu ve spreji, v létě ve městě je neskutečné horko a věřte, budete rádi za každé osvěžení, i když budete sedět na fotnáně s kamarádkou a ona začne vystřikovat vodu do symfonie a přímo na vás :D (Lincolnovo centrum, bacha na to:D). Taky se vyplatí brát si s sebou od všeho miniaturky, zubní pasty, krémů, odlakovače, odličovače, kondicionér si třeba přelít do menší lahvičky,.. Místo se dá hravě ušetřit, jestli jedete na dlouho dobu, bude asi lepší si všechno koupit až na místě. Amerika je sice drahá, ale na kosmetice nezchudnete.) Taky balte toaletní papír jestli jedete do rezidence, protože tam ho mít nebudete:D Jasně, dá se koupit v supermarketu, ale hádám, že první den, budete přespávat časový posun;) (Ten je 6 hodin dozadu mimochodem.) Taky berte ručník, osušku, mýdlo,.. No a myslete tak jako já, že tam nejspíš dost věcí nakonec vyhodíte. Hádám, že když čtete můj blog, asi milujete nakupování a budete na své cestě i dost nakupovat, tudíž se ve finále naskytne otázka, kam to dát a budete mít při balení zpátky solidní hysterii :D Já už dopředu počítala s tím, že starou osušku, ručník, spodní prádlo a skoro celou dopotřebovanou kosmetiku tam vyhodím. Taky hrnek, protože jsem si koupila nový. Kdybych měla místo v kufru, tak to asi vemu domů, ale upřímně, i když jsem ten kufr při klečení na něm zapla, nevlezlo se mi do něj zhola nic a některé věci jsem musela nacpat do příručního zavazadla. Absolutně vám vymlouvám kupování knih a bot, budete litovat!:D Cestou tam ten váhový limit dost řeší, takže si ten kufr rači doma na váze zvažte, povolená váha u Delty je 23 kg na kufr a 18 na příruční zavazadlo. Zpátky to kupodivu moc neprožívali, odbavovací pás na JFK neměl ani váhu :D Tak těžko říct, jestli jsem ji nepřesáhla. A taky zpět si můžete vzít příruční zavazadla dvě, což byla pro mě taky novinka. Jo a fén na rezidenci taky není, takže berte.

(Nejpohodlnější outfit do letadla - legíny, tílko, košile, mikina, kecky a pro jistotu do tašky ponožky, protože na dlouhých letech je díky klimatizaci šílená zima.)

Let a doprava

Jak jsem řekla, letěla jsem s Deltou, což je největší americká letecká společnost. Doporučuju zarezervovat místa dopředu, jestli chcete u okýnka nebo v uličce, protože na místě už s tím neudělají nic. Rezervujte na stránkách aerolinek, chlápek ze SA s tím udělal kulové i dopředu, nasliboval a nic. V letadle vyplníte potřebný papír, ten pak odevzdáte imigračnímu úředníkovi na letišti ve Státech a on s váma projde pár otázek. Připravte se na otázky o peněžním obnose, který s sebou máte, co budete dělat, kde budete bydlet, pojištění, kde jste kupovali letenku atd. Prostě mějte všechna lejstra u sebe. Ten můj se mě ptal, jestli hraju tenis, kvůli mého jména, stejně jako se mě ptá skoro každý:D, takže žádná z výše napsaných otázek nepadla, ale jinak se mě na to pokaždé v Americe ptali;) Záleží na koho natrefíte. Pak můžete jet organizovaným transferem ze školy, který si zaplatíte a já si ho nevybrala, nebo taxíkem, nebo hromadnou dopravou. V NYC jsem byla už předtím a jeli jsme emhádéčkem, takže jsem si vybrala to, protože jsem věděla, že to není složité. Nejdřív jsem chtěla jet taxíkem, protože jsem byla dost unavená po letu a chtěla být co nejdřív na místě, ale ujal se mě opravdu podivný chlápek, co tvrdil, že je taxikář a vedl mě ke svému autu bez označení taxi a když jsem se zeptala, jestli mi může ukázat svoji legitimaci, začal se přehrabovat v papírech, ale neukázal mi prakticky nic. V tu chvíli asi zafungovaly všechny ty horory, co jsem viděla a omluvila jsem se, že pojedu radši dopravou. Sice protestoval, snažil se mě přesvědčit, ale bohužel, možná bych tenkrát dojela v pořádku na hotel, možná to byl jen nějaký chlap, co načerno dělal taxikáře, takže neměl průkaz, ale taky bych už třeba neměla ledvinu, nebo něco horšího a myslím, že se to nevyplatí riskovat. Proto prosím, řiďte se mou zkušeností a jeďte opravdu žlutým taxíkem nebo emhádéčkem. Cesta je geniálně značená. Na letišti budete koukat po šipkách na AirTrain, což je takové metro, které jezdí mezi termínály a ve finále vás zaveze na stanici metra, kde přesednete na linku E a ta vás zaveze rovnou do Midtownu, tedy centra města, já vystoupila na Penn Station a vylezla přímo před vstupem do New Yorkeru. Cesty se není třeba obávat, první krát může být metro matoucí, ale cesta z letiště je jednoduchá. Za AirTrain se platí jednorázový poplatek $5 a za jednu jízdu metrem $2,25. Doporučuju koupit týdenní nebo měsíční kartu, týdenní je za $29 a je to mnohem výhodnější, než kupovat jednotlivé jízdy, to se nevyplatí vůbec. Na jízdenky jsou buď automaty, nebo na každé větší stanici je kancelář, kde je taky prodávají. Navíc všichni úředníci, výpravčí, lidi, co pomáhají s dopravou, radí lidem v metru, když je výluka, policisté, prodavači, všichni jsou nejhodnější a laskavě poradí. Stejně tak na letišti, všichni vždycky mile poradili, ukázali cestu, pomohli se self check-inem na cestě zpátky, opravdu si zdejší služby nemůžu vynachválit.

Ubytování

Máte tři možnosti - buď spát u rodiny, nebo v rezidenci, nebo mít vlastní ubytko, tzn. že si pronajmete vlastní byt nebo bydlíte u příbuzných. Já si vybrala New Yorker a nemohla jsem být spokojenější. Nejenže jsem nechtěla riskovat, že budu u nějakých šílených arabů, kteří mě budou omezovat, nebo prostě u rodiny, která to dělá jen kvůli peněz, ale ještě bylo jasné, že to s největší pravděpodobností nebude na Manhattanu, tudíž daleko od všeho. Všichni, které jsem tam ale potkala a žili u rodiny, si ji hrozně chválili, že je super, mají se tam dobře, ale ano, do školy jezdili skoro hodinu, takže nějaké jití po škole domů, převlečení se, najezení a jízda zpátky nepřipadalo v úvahu jako u mě, která to měla do školy rychlou chůzí do 10 minut. Taky museli pak celý den tahat těžkou knihu a sešit, takže já bych to upřímně neměnila. Jedné kamarádce se třeba taky stalo, že jí rodina zamkla dveře a ona se pak v 11 v noci neměla jak dostat domů. Další věc je, že znám jen jednoho kluka, který bydlel v Brooklynu a jednu holku u rodiny v Queensu, jinak měli všichni ubytování v Bronxu. Rodiny prý slušné, ale Bronx je nejnebezpečnější část NYC, takže jim bylo doporučeno nevracet se domů po půlnoci, ale před ní, což teda moc zábava není. Navíc vám sice naslibují u rodiny jídlo v ceně, ale všichni tam dostávali jen snídaně, protože na oběd a večeři byli pryč, takže moje rezidence bez stravy na tom ve výsledku byla stejně mnohem lépe a nikdo z NYeru si nestěžoval, jen jedna holka ze třídy mi říkala, že mají na pokoji rozbitou televizi, umyvadlo i ledničku, ale byla jediná, která měla něco rozbité a hádám, že jí to snad někdo potom přišel opravit, jestli to nahlásila.

Každopádně po příjezdu na NY jdete do jejich kanceláře v 17. patře. Tam vyplníte všechny potřebné papíry, vyfotí vás po devítihodinovém letu na kartu od pokoje, takže na ní budete vypadat jako úplný idiot a nezbývá, než se jít ubytovat a seznámit se spolubydlící. Jinak můžete si koupit i vlastní pokoj, ale podle mě je to blbost, je mnohem lepší mít si s kým pořád povídat anglicky. Samozřejmě můžete jet taky s kamarádkou nebo tak, ale upřímně si myslím, že je lepší jet sám nebo pak s tou kamarádkou mluvit anglicky i na pokoji, protože jinak si jazyk nezlepšíte. Já za celých 14 dní mluvila česky jen na Skypu s našima, jinak s nikým, nějaké česky a češi sice ve škole byli, ale nebyli se mnou ve třídě a vůbec jsme se neznali, takže jsem neměla potřebu se s nima nějak kamarádit a spíš si našla kamarády z jiných zemí. Moje spolubydlící měla třeba všechny kamarády jenom ze své rodné Brazílie, takže mluvila pořád jenom portugalsky a anglicky jen ve škole, což je podle mě úplně na nic.

V neděli, jakmile přijedou všichni noví studenti, se koná večer míting před kanceláří, kde vás provedou po škole, ukážou vám kuchyňky, společenské místnosti, prádelnu, posilovnu,.. Platíte jen za používání pračky, posilovna a kuchyňka je v ceně ubytování. Já třeba do prádelny nešla ani jednou, protože co prát, když jsem tam dva týdny a takhle přemýšlela většina, protože laundromaty, jak se říká jejich pračkám na mince, jsou pro celý svět kromě USA nepochopitelná záhada :D

K vybavení pokoje bych řekla asi jen to, že je hodně malý:D Ale studovat tam stejně nebudete, protože nestuduje vůbec nikdo, takže se nemusíte bát, že byste potřebovali klid na učení:D Navíc i tak se budete na pokoji docela míjet. Každý pokoj má svou koupelnu (v naší žili zajímaví malí bručci mezi kachličkama:D), ledničku, televizi s DVD a klimatizaci. Rozhodně nekoukejte na tyhle oficiální fotky, na místě byste se pak z reálné situace docela dost pobavili:D Raději se podívejte na tohle video a přidávám i své fotky pokoje:

 (Docela jiný, než ten na oficiálním webu, co?:D Ale musím říct, že i mě zhýčkané to stačilo, žádní švábi se nekonali, žádná plíseň, nic, myslím, že to bylo dobré ubytování.)

(náš "výhled" z okna, dole byl McDonald :D)

(Summer and The City:))

(Moje škola v Empire State Building v 63. patře:)

Škola

Pondělí je testový den, úplně první pondělí se musí žádci ze všech Kaplan škol ve městě dostavit do centra v Greenwich Village, píše se rozřazovací test, který určí vaši znalost angličtiny a podle toho se přidělí třída. Test byl pro mě docela lehký, myslím, že všichni, co se učí angličtinu přes deset let budou většinu otázek vědět, skládá se z poslechu a gramatiky. Nutno říct, že jsme první den v té učebně strávili od rána od devíti do odpoledne do 4, což byl šílený zápřah, byla hrozná klimatizace, takže jsme všichni šíleně mrzli a bylo to dost vyčerpávající, ikdyž bylo přichystané občerstvení. Po testu a po informacích o škole, ubytování a plánovaných aktivitách, systému apod., nás rozdělili do skupinek, přidělili průvodce a jelo se do školy, kde jsme si v Empiru vyřídili průkazy nahoru a provedli nás po škole. Učebny jsou úžasné, velké i menší, židle do účka podél stěn, prosklená stěna s chodbou, obrovská okna s výhledem na celý ostrov i další části NYC, učitelé říkali, že je to i lepší pohled než z té vyhlídkové plošiny nahoře na Empire State Building, protože je tam pletivo a nejdou dělat tak krásné fotky jako z našich tříd nebo společenských místností (viz. první fotka článku). Takhle vypadala naše třída a přidávám i výhledy z oken:

 (Ano, měli pod tabulí českou vlajku! .))

 (výhled přímo z naší třídy)

 (výhled ze společenské místnosti - jak vidíte, Macy's ob blok a hned za ním o dva bloky můj hotel New Yorker, ten hodně stupňovaný)

 (Z chodby, výhledy prostě odevšad:))

Musím opravdu říct, že ve škole byla organizace perfektní, ředitelka Kaplanu v ESB si s námi se všema osobně potřásla rukou (ano, bylo nás tam první den nových tak 200) a všichni byli vtipní, milí, přátelští, ochotně radili, za což je obdivuju, dělat tohle každé pondělí s takovým elánem. Stejně tak můj učitel. Jakmile mi odpoledne řekli, že jsem test napsala na level Advanced, což je ten nejvyšší, chtělo se mi upřímně brečet, říkala jsem si, že to je chyba a že pak všichni ve třídě uvidí, jak neumím mluvit a nebudu jim rozumět. Samozřejmě obavy úplně zbytečné;) Dostala jsem knihu a druhý den šla na 12 do školy, protože mi přidělili vyučovací hodiny od 12 do 15:20. Nejdřív jsme tam byli všichni za ten čas naštvaní, protože nestíháš oběd, nestíháš jít nikam před školou, po škole už většina muzeí zavírá v 5, takže se nestíhá nic, ale nakonec jsem byla za tenhle čas ráda, protože jsem ráno vyrazila po městě, trochu nakupovat (bacha, otvírají až od 10 nebo 11) a pak do školy, tam jsem umírala hlady, protože kvůli obědu je to fakt debilní čas, ale zase sme jim o přestávce vyplenili automat a po škole na rezidenci a pak do města. Hodiny jsou úplně geniální, ale všechno to závisí na učiteli. Úroveň jazyka v tom podle mě vůbec nehraje roli. Moje kamarádka byla upper-intermediete a dostávali denně úkoly a každý den se šrotili gramatiku, zatímco my jsme hráli hry, karty, povídali si, četli články, potom o nich debatovali, taky jsme měli každý týden jednu aktivitu venku, že nás poslal fotit nějaké věci po městě a za hodinu a půl být zpátky, úkoly byly někdy šílené, jako třeba říct úplně cizímu člověku, ať vám říká sprostá slova a natočit to, nebo aby vás někdo cizí krmil a podobně, cílem bylo překonat bariéru jazyka, ale myslím, že jsme všichni překonávali spíš ostych:D. Strašně se mi tenhle styl výuky líbil a vyhovovalo mi, že jsme brali gramatiku jen v úterý, další pondělí z ní pak psali test, který se skládal i z psané části, kde jsme měli napsat svůj názor na dané téma, které jsme celý ten týden předtím rozebírali jako například první týden bylo téma Honesty and Dishonesty. Fakt mě tyhle interaktivní hodiny bavily, protože jsme museli být pořád v kontaktu s ostatními, ale nevadilo, když jsme upustili od tématu a začali rozebírat nejlepší restaurace v okolí a který den je MOMA zadarmo, učitel byl rád, že mluvíme anglicky a do našich hovorů o čemkoli se zapojoval, radil nám, dokonce nám donesl seznam tipů, kam na Manhattanu na jídlo. Ptal se nás na naši zemi, oslovovali jsme ho křestním jménem, byl pokérovaný, party man, bylo to takové volné, ale díky tomu jsem se každý den do školy těšila a o víkendu mi bylo líto, že škola není:D A to normálně nejsem moc školomil. Celý systém výuky byl úplně jiný, než naše angličtiny v ČR, u nás se na hodinách ukousávám nudou, nic neděláme, nemluvíme, každou druhou hodinu nejsem nucena říct ani slovo a nikomu to nevadí. Tyhle denní debaty o všem mě bavily hrozně moc. Některé hry ale byly stejné jako v Česku, jestli znáte Kufr, nebo Černé historky, nebo takovou tu hru, jak musíte napsat do kategorií slova na stejné písmeno.. 

Škola taky organizuje fůru výletů a aktivit. Já jsem hecla jenom jednu, protože nějaké Happy Hour nebo tak mě moc nelákaly, a to procházku na Brooklynský most, která byla ale dost blbě zorganizovaná, protože průvodce ze školy nepřišel, tak jsme museli jít sami a propásli plánovaný západ Slunce. Takže nic moc. Chtěla jsem jet i první víkend na jeden den do města Amišů, je to takový ten spolek lidí, kteří žijí stejně jako v dávných dobách celý život, vůbec neberou na vědomí civilizaci, stejné jako jestli jste viděli horor Vesnice. No jenže se to muselo zaplatit do úterý, já byla první den ve škole v pondělí a už to bylo vyprodáno, takže jsem měla smůlu. Ale další víkend se mohlo jet do Philadelphie, Bostonu, na Niagárské vodopády,.. cena byla ale hodně vysoká, za dvoudenní výlet $500. Nicméně kdybych tam byla déle, jela bych. Lístky na Broadwayská představení ale nedoporučuju přes školu kupovat, dvě Brazilky ze třídy si je koupili za $55, seděli na příšerných místech, ze kterých nic neviděli a na místě se dozvěděli, že lístky tam stojí $50 a byly do lepších řad.

Jinak jak jsem psala o tom, že do školy fakt nikdo nestuduje, tak je to pravda;) Jen pokud máte končit nějakou zkouškou, jako třeba TOEFL, tak na tu bych se teda raději učila, ale jinak na to všichni kašlali. První týden jsem se fakt učila, řešila jsem test a šprtala v metru slovíčka (všichni psolužáci si klepali na čelo), abych zjistila, že test je na 2,5 A4ek a je jen na gramatiku ana konci musíme napsat dva nejméne tříodstavcové eseje a máme na to hodinu. Tak jsem se zasmála, gramatiku naházela jak mě první napadlo, protože kdybych nad tím měla dumat, mám hodinu v háji, slovíčka tam samozřejmě nebyla žádná a ten esej no.. jedenjsem stihla krásný, druhý jsem začala psaát, když nám učitel oznámil "I am going to slowly collect the test" - to jsem podrthovala nadpis druhého eseje :D Něco jsem sice stihla, ale spíš jsem plácala, nicméně mohli jsme ty eseje dopsat doma, ale nikomu se už nechtělo, protože stejně se nedávaly žádné známky, jen smajlíci:D A ještě jsem neviděla, že by někdo dostal zamračeného :D

Děcka ve třídě byli skvělí. Třeba moje kamarádka z Maďarska měla ve třídě prý takovou divnou skupinku Rusů, kteří byli namyšlení, rádi se poslouchali a taky mi říkala o jedné Ukrajince, která nevěděla, kde je Maďarsko.. To se mi ve třídě teda nestalo, všichni jsme měli věkový průměr tak kolem 18-19 let, až na pár lidí přes dvacet a dva kluky ze Španělska, co měli 17 a jednu Němku, co měla 16, ale jinak jsme se spolu všichni bavili stejně, žádné skupinkování, nic. Většina nás byla z Evropy, ve třídě jsem měla Španěly, Belgičana, Němky, Francouzky, Švýcary a pak tři Brazilky. Největší šok bylo pro mě zjištění, že máme v ČR stejné televizní pořady, které třeba v USA neznají, ale mají je i Španělé nebo Brazilci, máme všichni rádi sushi a italskou kuchyni, nosíme stejné oblečení, posloucháme stejnou muziku, děláme doma stejné věci, máme stejné oblíbené herce, známe stejné stolní a karetní hry,.. Opravdu mě to fascinovalo, dřív jsem si myslela, že život v Česku musí být jiný než v Brazílii nebo v Belgii, ale opak je pravdou, všichni řešíme stejné věci a máme stejné koníčky. To bylo asi největší prozření z celé mé cesty:D

Na doma jsme dostávali lehké úkoly typu zkouknout video, které jsme druhý den ve škole probírali a diskutovali o něm, říkali svoje názory, nebo vyplnit cvičení v knize, ale to už se pak nějak nekontrolovalo, spíš to bylo pro nás, abychom se lépe zapamatovali gramatiku. Taky jsem se dozvěděla, že americká angličtina je dost jiná než britská nejen co se týče slovíček, ale i gramatiky a musím říct, že mě baví mnohem víc. Věděli jste třeba, že když řeknete v USA "Shall I...?" tak si z vás budou utahovat, že jste snob (je to zastaralé a too-British) a že zdvořilá otázka se dělá jako "Did you want to...?" Nás tohle teda v životě ve škole neučili a kdybych zůstala v US třeba rok na škole, tak hádám budu umět fakt perfektně anglicky. Tak třeba jednou.)

(super učebnice, někteří ji při odjezdu stopili domů:D)

Poslední den ve škole jdete normálně na hodinu, pak odevzdáte knížku, dostanete na ni kauci a k tomu certifikát o zvládnutí kurzu i s úrovní obtížnosti, což podle mě bude vypadat dobře na přijímačkách i v životopise. Ve škole nám učitel uspořádal Goodbye Party pro ty, co odjížděli, což jsme byly jen já a jedna spolužačka, která ovšem nemohla přijít do školy, takže jen pro mě:D Bylo to super, protože minulý týden oslavu pro odjíždějící nepořádali, tak jsem měla radost, že mě jo. Mám i fotky, ale na filmu, takže si na ně budete muset počkat;) Všichni jsme na párty donesli tunu jídla, učitel donesl jídlo z turecké restaurace, prvně v životě jsem jedla Hummus, což američani vyslovují "hamus" :D a bylo to naprosto vynikající, něco jako lečo, delikateska.

(jídlo na den:D miluju zázvorové pivo, půl kila michiganských borůvek, které vůbec nejsou jako ty naše, chutnají jinak a vevnitř jsou zeleno-bílé jako třeba angrešt nebo rybíz a limetkový jogurt = mňamka:D)

Jídlo

Tím se dostávám k jídlu. První den jsem měla docela problém najít něco k snědku, ale myslím, že je to tak se vším, první den se prostě nese v duchu těžké dezorientace.)

Nejlepší obchod na potraviny a tím opravdu myslím jako zeleninu, ovoce, pečivo, sýry, šunky,.. něco jako máme u nás jen s obrovským množstvím sortimentu, vážně se nestalo, že by neměli cokoli, na co byste si vzpomněli, jsou hodně těžko najitelné a je jich málo. Jmenují se například Whole Foods Market, který je právě ten ráj se vším jídlem, na jaké jen máte chuť. Mě opravdu chybělo obyčejné pečivo a náš normální český chleba a přesně tohle tam mají, stejně jako skvělá rajčata, mozzarelu a tak dále, prostě byla jsem v sedmém nebi, když jsem ho našla, googlujte, protože na každém rohu je sice obchod s jídlem, ale uvnitř najdete jen zmrzliny, polotovary do ledničky, muffiny, pití a časopisy. Tohle základní jídlo se prodává i v každé lékárně, což je pro všechny naprosto nepochopitelné, ale je to tak. Taková menší sámoška u nich funguje dohromady s lékárnou. Naopak nejhorší obchod je K-Mart, nejspíš už ho hodně z vás zná, je to ale šílený obchod. Má několik pater, je neskutečně levný, dobrý na koupi toaleťáku, kapesníků, levné kosmetiky, pracího prášku a tak, ale na jídlo ho vůbec nedoporučuju. Je strašně nepřehledný, jídla je tam málo, žádná zelenina, žádné ovoce, žádné pečivo, skoro nic. Navíc jsou v něm mraky lidí, takže hrozné fronty na kasy, šla jsem tam jednou, ale už nikdy více. Navíc spolužák viděl v K-Martu lézt švába, echm..

Jinak i ve WFM, i v jakékoli té lékárně-sámošce, můžete koupit skvělé sushi v plastovém obalu :D za $7, což mi příjde naprosto šílené, na to jak je skvělé :D Můžete si vybrat ze spousty variant a všechny jsou vynikající. Naprosto ideální lunch hned po škole, protože jedna tahle lékárná je hned naproti Empiru.

Další věc jsou restaurace, fast-foody jsou samozřejmě všude, to není nic zajímavého. Ve škole jsme dostali seznam restaurací s hodnocením, který napsali učitelé Kaplanu, takže pokud tam jedete, zeptejte se na to stejné. I tak vám prostě nejlépe v jakékoli zemi poradí učitel, rodina, někdo místní. Najdete jídlo od levných stánků s mastnou pizzou, až po skvělé saláty v T.G.I. Friday's, myslím, že je třeba jenom zkoušet, nabídky je moc. Šílenou věcí ve Státech je ale dávání dýška, což překvapuje všechny z celého světa, u nich je totiž povinnost něco dát. Když jste se servisem a jídlem NEspokojeni, musíte dát 10%, když je dobrý 15% a výborný 20% a víc. Na paragonu vám většinou přímo napíšou, kolik procent je kolik dolarů. Příjde mi fancinující, že nikoho ani nenapadne odejít bez dání dýška, když je všechno špatné, prostě se to "musí".

Nejhorší kafe na světě je to americké. Mě to nevadí, kávu piju i tak s hektolitrem mlíka, ale chápu, že to prostě není kafe:D Na Manhattanu je opravdu málo vynikajících kaváren s pravou italskou/brazilskou/evropskou, prostě normální kávou. Nám dal tip učitel na kavárnu hned ob dvě ulice od Empiru, bohužel jsem si nezapsala jméno, protože mě to moc nezajímalo, ale je na 32nd mezi 5th a 6th Aves v nějakém hotelu, prý je dole kavárna se skvělou kávou.

A nápoje se rozhodně nevyplatí kupovat ve stánku na ulici, stojí cca  $3 a normální cena je  $1, za tuhle cenu pořídíte vodu i nápoje od Coca-Coly v rezidenci i ve škole v automatu. Jo a alkohol se samozřejmě nedá koupit skoro nikde a pod 21 vůbec ne, řeší to jak blázen a ani do klubů vás bez falešný občanky nepustí.)

Jo a snídaně prostě ve Starbucks, třeba budete víc originální než já, ale dát v přepočtu 40 Kč dohromady za dokonalý obrovský blueberry muffin (z pravých evropských borůvek) s posypkou a láhev 100%ního pomerančového džusu, který uvnitř skrývá 2 duhy a štěstí, se podle mě vyplatí! :D (Navíc Sbux je dole v Empiru a snídani si můžete vzít nahoru do společenské místnosti a snídat s pohledem na celý Manhattan.)

(Vracím se o půlnoci domů, před NYerem je 24/7 lékárna: "Hmm, mám chuť. Hm, Ben&Jerry's. Hmm, jakou příchuť? Hm, tahle se jmenuje Late Night Snack." :D)

Nákupy

Ech, hádám, že fůra z vás začíná číst tady:D

Pátá Ave je slabota, jasně, zajedete tam kvůli těm luxusním obchodům, protože se tam nacházejí jejich vlajkové prodejny a je tam největší výběr na světě, ale pravý ráj je někde jinde. Například Madison Ave hned vedle, Herald Square taky kousek, ulice kolem Bryant Parku, v podstatě celý Midtown je obchody prošpikovaný. Největší ráj je ale Lafayette Ave, která jde rovnoběžně s Broadwayí a nachází se v Downtownu od Wall Street směrem nahoru. Na téhle ulici najdete všechny známé i neznámé obchody, šílené slevy, strašnou spoustu kolem napojených ulic, kde jsou taky skvělé obchody. Jestli mám jmenovat tak losangelský Brandy Melville, jeden ze dvou Topshopů v celém USA, tisíc H&M, Zara, Mango, David Z., který prodává nejznámější boty jako UGG, Vans, Converse, Jeffrey Campbell, pak Aldo, Steve Madden, All Saints, Urban Outfitters, American Apparel, Adidas Originals, všecko na co si vzpomene je kolem Lafayette Ave. To je upřímně ráj tak na celý den, navíc je to blízko jako do China Town, Little Italy, tak i do Greenwich Village, která je zase ráj na vintage/second hand shopy v New Yorku. Několik z nich jsem navštívila a tady máte můj report:

 (Obchod na Greenwich Ave 7 jsem objevila omylem a je skvělý, když hledáte retro oldschoolová trička s kapelama, filmama, čímkoli co vás napadne, od Mickey Mouse, přes Madonnu, Elvise, Batmana, surfaře na Havaji, Andyho Warhola, War is Over, Beatles, až po vlajky, filmy, opravdu cokoli. Trička vypadají trochu použitě, ale řekla bych, že 90% jich je úplně nových, jen krámek prostě envypadá moc vábně.)

 (Zachary's Smile se nachází hned vedle na Greenwich Ave 9 a je to jeden z nejznámějších newyorských vintage shopů, všechno oblečení je čisté, nažehlené, hezky vystavené, některé věci jsou fakt nádherné, ale bohužel je docela drahý. Ale ráj na všechny ty asymetrické sukně, retro košile, květované bohémské šaty, mají i boty, klobouky, tašky, šperky a brýle.)

 (Buffalo Exchange na 26th Street mezi 6th a 7th Aves je TEN nejznámější sekáč v NYC, ale pro me byl největším zklamáním. Nenašla jsem žádný značkový kousek a vypadalo to tam jak v kdejakém sekáči v Česku. )

 (Zato takto si představuji ráj - Second Time Around na 111 Thompson St v Greenwich Village. Kromě krásné nezničené tvídové sukně Chanel byla většina věcí Diane Von Furstenberg, Dior, Valentino, J Crew a podobně. Mají málo bot a málo doplňků, ale oblečení vážně krásné a stylové. Nejlepší je tam oddělení značkových malých černých.)

 (Screaming Mimis na Lafayette St 382 je taky skvělé, ale z oblečení mě nic nezaujalo tak, jako dokonalé retro brýle a šperky. Opravdu krása, samozřejmě hodně drahé, protože šlo o známé značky, ale z brýlí a šperků bych si teda hned vybrala. Mrzelo mě, že byl zakázaný vstup na balkon, protože tam měli všechny krásné návrhářské večerní róby.)

 (Na tento vintage obchod jsem taky narazila náhodou, je na Lafayette naproti Screaming Mimis a skrývá dobré poklady, od divadelních kostýmů, přes rukavičky, klobouky, ozdoby do vlasů, šperky, sluneční brýle,.. Vevnitř bylo několik stylových lidí, takže hádám, že obchod je v NYC docela známý.)

(Macy's na první návštěvu není tak super. Je obrovský (7 pater), jo prostě největší obchoďák na světě, a tím pádem nepřehledný. Když ale jdete konkrétně za něčím a víte, kde hledat, je skvělý, protože má velký výběr a nabízí spoustu značek. Prodavači jsou jak jinak než supermilí a superochotní, radost nakupovat. Navíc se nachází ob blok od ESB :D - na Herald Sq)

(Toto je jediná fotka, kterou mám z internetu, protože jsem si svoji musela smazat, nemůžu ji nikde najít:( Každopádně jedná se o Hell's Kitchen Flea Market, tedy blešák, který se nachází v Midtownu ve čtvrti Hell's Kitchen, ta je těsně pod Central Parkem na západě Manhattanu. Docela mě zklamal svou velikostí, je malinký, ale věci úžasné. Hlavně šperky, brýle, kabelky. Sama jsem si tam nakoupila hodně šperků, protože jsou třeba za 5 až 15 babek a nádherné!! :)) Další super blešák je ve Williamsburgu (Brooklyn), ale tam jsem bohužel neměla o víkendu čas jet. Ano, blešáky jsou celou sobotu a neděli. Jinak nejvíc mě překvapilo, že polovinu stánků v HK vlastní poláci:))

(Třeba tenhle náramek, ve kterém nechyběla ani jedna perlička, je z blešáku za 10 dolarů:)

Další věc z mého seznamu, co si v NYC koupit, byly knihy - nejlepší a největší je Barney&Noble na Páté Avenue. Je třeba se zeptat, protože je obrovitánský, ale mají tam doslova všecko.

Jestli budete chtít ty klasické trička I <3 NY, nekupujte je za $25 v centru, ale jak pojedete na sochu Svobody, na kteoru vyjíždí ferry z Battery Parku, tak se cestou v tom parku zastavte, na východní straně u stanice metra je prodává chlápek za $5, což jsem si samozřejmě všimla pozdě a nekoupila je:(

Jestli jste blázni do univerzitních věcí jako já a vaším snem je studovat třeba na NYU, jděte do jejich bookstoru, který se nachází dvě ulice rovnoběžně na západ od Washington Sq Parku, kolem kterého jsou rozmístěny univerzitní budovy. Najdete tam všecko od sešitů, desek, hrníčků, triček, mikin, tušek, samolepek, vlaječek, až po nevím co ještě s motivem NYU a v jejich typické tmavě modré a fialové barvě:)

Největším zklamáním pro mě bylo odporučení "projdi se o víkendu po Chelsea, určitě natrefíš na nějaký blešák". Haha. Měla jsem to z domu blízko, tak jsem ráno vyrazila, prošla 30 bloků po Chelsea a nenašla vůbec nic, jen bandu pochybných lidí, kteří se se mnou pořád chtěli vybavovat. Ztráta času.

Památky a must-see

Kdybych měla vyjmenovat památky v NYC, jsme tu do zítra, přdpokládám, že všechno znáte z filmů nebo si koupíte beadeker, takže vám jen řeknu, co jsem musela i podruhé navštívit já, protože se bez toho neobejdu, stejně tak, jako třeba v Paříži musím vždycky po deáté navštívit Eiffelovku, v NYC jsem musela znovu vidět sochu Svobody, Brooklynský most, výhled z Empire State Building, v Central Parku sochu Alenky v Říši Divů, Hanse Christiana Andersena, Strawberry Fields Johna Lennona, schody uprostřed parku a belveder, pak všechna ta muzea jako MET, MOMA a Guggenheim. Metropolitní a MOMA jsou každý pátek otevřeny do 8 a jsou zadarmo, včetně všech dočasných expozicí, které tam zrovna jsou, takže jsem měla v MET možnost vidět slavnou výstavu Impossible Conversations: Prada and Shiaparelli, kde jsou vystavené modely Prady a Shiaparelli a srovnané, jak jsou si podobné, prostě krása, moc se nám to tam líbilo. MOMA je zase úžasná, protože se nemusíte prokousávat egyptskýma sochama a romantickýma malířema, ale je zaměřená jen na moderní umění, takže od Pollocka, van Gogha, Moneta, Magritta přes Fridu Kahlo, po Andyho Warhola, Jaspera Johnse a Lichtensteina. Takže samí mí nejoblíbenější umělci, bohužel v MOMA bylo v pátek šíleně moc lidí, naopak v MET i když byl zadarmo poloprázdno - nechápu nic.

Dále musíte navštívil Rockeffelerovo centrum, G.E. building, muzeum Madame Tussauds, Lincolnovo centrum, kde je slavná newyorská opera a hned vedle nejznámější herecká škola Julliard, Wall Street a sídlo burzy, sídlo OSN, městská radnice, Times Square, katedrálu Svatého Patricka a milion dalších:)

 (Lístky na Sochu Svobody - právě oslavují její 125. narozeniny)

 (Pohled na Brooklynský most z brooklynské strany.)

 (Cestou domů z Bryant parku na Times Square. A ano, prvně jsem viděla i nahého kovboje, největší atrakci na Times Sq :D)

 (Pohled z Brooklynského mostu v noci na Financial District a všechny ty workoholiky:))

 (Times Sq)

(Pohled z Liberty Islandu od Sochy Svobody na dolní Manhattan. Vpravo jde vidět Brooklyn Bridge.))

Zajímavosti a tipy

Taakže přichází na řadu má nejoblíbenější část a to věci, které jsem objevila zcela náhodou a nejsou moc známé. Například doporučuju stránku www.onlocationvacation.com, kde najdete, kde se co natáčí po celých státech s přesnýma adresama, takhle jsem měla možnost strávit celý den na natáčení Gossip Girl, taky jsem zjistila, že nový film s Georgem Cloonym a Keirou Knightley se natáčí na Washington Sq, kam jsem právě mířila a podobně. Z natáčení Gossipek jsem byla hrozně zklamaná, protože jsem neviděla nikoho slavného, jenom štáb a komparz, protože se natáčelo vevnitř a já přišla až po škole, ale seznámila jsem se tam s jednou holkou, taky velkou fanynkou GG, která je dvě hodiny před mým příchodem stihla na place vyfotit a ukazovala mi fotky všech, nejmilejší prý je Blair, která fanouškům zamávala a jinak všichni ostatní byli dost grumpy:(

(Z natáčení Gossip Girl ještě dopoledne, když nebyli poblíž skoro žádní šílení fanoušci a všechno se teprve chystalo. Celé natáčení probíhalo v téhle budově, natáčel se zrovna nějaký ples, protože vycházel komparz v nádherných plesových šatech.)

(Warner Bross informuje sousedství v Upper West Side o natáčení.)

Další skvělou věcí na pondělní večery je filmový festival, který probíhá v letním kině v Bryant Parku. promítají se staré klasiky jako Psycho, Prázdniny v Římě (s Audrey Hepburn, na to jsme šly my:)) a podobně. Filmy začínají po západu slunce, tedy obvykle kolem 9. hodiny a trvají cca do 11. Buď můžete vzít deku a přijít kolem páté, kdy se louka otvírá, abyste ukořistili nejlepší místo, nebo se můžete předtím ještě stavit pro nějakou super večeři (v mém případě sushi) a potom kolem osmé svést souboj o poslední volné židličky na terase nad loukou:D 

(Před Roman Holiday promítali ještě kraťounký spot Looney Tunes:) Byla opravdu nádherná romantická atmosféra. Vy Bryant Parku je i zadarmo wifi, původně na titulky k filmu, ale otevřené jsou všechny sítě a vlevo od plátna je pak ten starodávný barevný kolotoč s koňmi a kočáry, nádhera, já takové věci miluju:)

Věc, kterou jsem si nechávala na poslední den, je výhled z Top of the Rock, tedy z vyhlídkové terasy na vrcholku G.E. Building Rockeffellerova centra. Původní plán byl rozloučit se poslední den večer s městem z nejkrásnější vyhlídky (podle mých Španělských spolužáků lepší výhled než z vrcholu Empiru), bohužel ačkoli bylo celých 14 dní neuvěřitelné horko a slunečno, teplota kolem 37 stupňů, tak poslední den lilo, jak z konve a ochladilo se na 17, takže jsem na vyhlídku nemohla, ale už jsem to překousla a aspoň mám něco, co jsem neviděla a budu se kvůli toho do NYC jednou vrátit.)

Zajímavostí je i bronzová socha býka, když se jde po Broadwayi od Battery Parku na Wall Street, má značit něco jako sílu a stabilitu americké burzy, ale je fakt impozantní a jsou s ní krásné fotky. Přidávám jednu tři roky starou, protože když jsem u ní byla teď znovu, bylo u ní fůra turistů, kolem policajti a nedalo se s ní pořádně vyfotit, narozdíl od tři roky zpátky, když jsme u ní byly jen my:

Pokud jste velcí seriáloví fanoušci, doporučuju tuhle stránku: http://www.listkynewyork.cz/prohlizeni-pamatek/televizni-a-filmova-mista-v-new-yorku/, kde si můžete koupit lístky na prohlídku New Yorku po známých seriálových místech, jsou tam i jiné nabídky, jako třeba jen po místech ze seriálu Sex ve městě apod. Myslím, že skvělá věc a kdybych měla v NYC více času, jdu na to. Spolužáci šli taky třeba kouknout do kavárny, kde se natáčeli Přátelé nebo do baru, kde se natáčí HIMYM. Je třeba to vygooglovat, ale myslím, že to je super zážitek, podívat se na místa svých oblíbenců. Tím se dostávám, ke své vášni a to Gossip Girl, takže my jsme se byly s kamarádkou, která je do toho taky blázen, podívat na Chuckův hotel Empire, který je blízko Columbus Circle a Lincoln Center a ve skutečnosti je mnohem menší a nenápadnější než v seriálu:

Taky jsme si šly samozřejmě sednou na schody před Metropolitním Muzeem, stejně jako tam sedávaly každé ráno před školou Serena s Blair;) Příjde mi docela neuvěřitelné, že hned první den po rozřazovacím testu najdu kamarádku, která je do toho seriálu stejný cvok jako já:))

Náš další výlet směřoval na Coney Island, což je ostrůvek na úplném jihu Brooklynu. Jely jsme tři holky a všechny jsme se pekelně spálily, protože sluníčko nebylo vůbec vidět, jak bylo zataženo, ale peklo pořádně. Pláž je obrovská, docela hezká, písek jemný, ale o víkendu je tam strašně moc lidí, protože všichni mexičani a podobně z předměstí sbalí celou rodinu včetně pěti dětí a všech prarodičů a jednou pá zastávek metrem na výlet k moři. Taky ta pláž prý není moc bezpečná a je tam hodně zlodějů, ale nám se naštěstí nic neztratilo a ani nikomu kolem a to všichni nechávali všechny své věci bez dozoru na pláži. Voda byla studená a taky bylo hodně chaluh, takže na plavání to moc nebylo, spíš jen na osvěžení a na opalování. Jinak je ale Coney Island zajímavé místo, vypadá to tam stejně jako kdyby se v NYC zastavil čas v osmdesátých/devadesátých letech,  všechno je svým způsobem staré, oprýskané, všude graffitti a vlajky. Je to skvělé místo. Podél pláže je dlouhá promenáda se stánky a restauracemi, taky obchůdky se suvenýry. Skvělé místo na běhání nebo procházky. Kousek vedle byl zrovna nějaký hippie meeting, všude to hrozně smrdělo, byla cítit tráva, lidi nosili etno a batikované věci, hráli Beatles a bylo to jako největší oslava šedesátých/sedmndesátých let:D Samé dredy kolem, pomalované volswagen dodávky se znaky míru a lidi bez zubů, fakt sranda:D Další super věc na Coney Islandu je zábavní park, který je z druhé strany celé promenády, jsou tam zóny jak pro malé děti s malýma kolotočema, tak ty šílené horské dráhy jak ze seriálu Step by Step a ruská kola, ty koule, kde padáte volným pádem, kladiva, kde jste vzhůru nohama, no pro mě ráj, sama jsem šla na tu obří horskou dráhu, bylo to úžasný, jen hrozně krátký.

Z Coney Islandu, kam cesta trvá z Manhattanu tak 45 minut, se dá metrem vypravit na severní okraj Brooklynu a pak přejít Brooklynský most na Manhattan do China Town. Než ale přejdete most, odbočte doleva na Brooklyn Hights, což je místo, kde žil prý třeba Edgar Allan Poe a přímo nad East River je dlouhá promenáda, ze které je nádherný výhled na Manhattan i na Brooklynský most. Spolužák, který žil u rodiny v Brooklynu říkal, že nejkrásnější je ten pohled na Manhattan v noci, ale to se mi bohužel nepoštěstilo.

Za zkouknutí stojí i nádherná budova Grand Central Station, což je hlavní newyorské nádraží, na kterém se odehrávalo milion filmů. Uvnitř je to nádherné a velkolepé.

Pokud máte taky tak rádi ty starodávné retro kolotoče s koníky, co se pohybují nahoru dolů jakoby skákali a u toho hraje krásná pouťová hudba jak z předminulého století, ten nejhezčí a největší je v Central Parku, najdete ho na mapě jako Carousel. Jedna jízda stojí myslím $2 a to je teda hodně dlouhá, navíc je to krása, zaklonit hlavu, vlasy vlajou, je to jako v jiném světě a ne jako uprostřed největšího města.)

Zajímavá je i jediná tramway v NYC, další jsou až v San Franciscu:D není to tak úplně tramvaj, jen američani to tak pojmenovávají, je to prostě kabinová lanovka, která spojovala dlouhou dobu jako jediná Roosevelt Island s Manhattanem, pak tam postavili metro, ale lanovka byla stále oblíbená, tak je používaná dodnes. Jezdí každých 15 minut, cesta je krátká, výhled taky nic moc a na Roosevelt Island není nic jiného, než nemocnice:D Ale je to krásné místo na běhání, protože v Central Parku běhám strašně moc lidí, ale tady jen pár. 

Poslední věc, na kterou si teď vzpomínám je socha Andyho Warhola, mého nejoblíbenějšího umělce, která je stříbrná a stojí na severozápadním kraji Union Square, kde měl prý Andy Warhol svou první Factory, než ji přestěhoval na druhé místo, kde se tak proslavila. Samozřejmě mám fotku a všechno ukážu, jak budou vyvolané filmy:)

Jestli jste to někdo celé přečetl, tak mi to dejte vědět, budu mít šílenou radost, protože mi tenhle článek zabral tři dny a stejně mám pocit, že jsem něco zapomněla. Tak jestli si vzpomenu, ještě vám to dopíšu:)