sobota 4. července 2015

first days in Ohio | work&travel | video



      Jak už asi hodně z Vás ví díky instagramu a facebooku, předevčírem jsem přiletěla do Ohia, kde jsme s mýma čtyřma kamarádkama na programu work&travel. Pracujeme v zábavním parku Cedar Point v malém městečku Sandusky na břehu Erijského jezera a zítra jdu první den pracovat. Ráda bych s Vámi celý zážitek sdílela tady na blogu. Zatím to je docela těžké, protože máme hromadu věcí na zařizování a v práci určitě strávíme spoustu hodin, ale když budu mít volno, rozhodně Vám natočím víc a taky jsme domluvené s jednou americkou bloggerkou, že se budeme navzájem fotit a já dost přemýšlím spíš o video outfitech. Co myslíte?
     
     Do Clevelandu jsme letěly ve čtvrtek ráno z Prahy přes Paříž a New York. Cesta byla šíleně dlouhá,  let přes oceán ani tak ne, ale v New Yorku jsme kvůli zpoždění ztvrdy několik hodin na letišti a pak dvouhodinový let do Clevelandu malinkým letadlem celý prospaly. Z Clevelandu jsme se musely ještě dopravit do Sandusky, což je asi hodinu a půl cesty autem, na to jsme si vzaly taxíka.

     První dny jsme se ubytovaly, oběhaly kanceláře, zašly si vyřídit průkazky, prošly tréninky a v pondělí jsem měla ještě alcohol safety trénink, abych mohla na našem stánku prodávat pivo. Od té doby už normálně pracujem a teda.. je to super:) Vůbec by mě nenapadlo, že mě tak bude bavit trávit v práci 12 hodin denně a nemít téměř žádné volno. Máme skvělý kolektiv, po pár dnech se s nima cítím jako kdybych je znala roky a je tam pořád sranda (když zrovna není manko sto padesát dolarů jako dnes, ups). Jsme na stánku, kde se prodávají jen hotdogy, nachos, pití, nanuky a chipsy. Je to skoro stejný sortiment jako když jsem pracovala v Cinestaru, ale nedá se to absolutně srovnávat. V Cinestaru jsem měla neuvěřitelnou nechuť do práce chodit, manažeři byli strašní a kolektiv nic moc. Pade na hodinu no, co se tak dá čekat. Ale hlavně tam počítali každý kelímek, každé vyhozené nachos už bylo manko a vracet objednávky vůbec nešlo. Američani jsou v tomhle mnohem více napohodu. Lidé jsou pro ně vždycky přednější ať už se jedná o zákazníky nebo o zaměstnance. Vylili drink? Pohoda, dáme nový. Vylila jsem já drink? Pohoda, natoč nový. Nefunguje souvenir cup a kasa ho nenačítá? Pohoda, stejně jim ho dej a naplň. Za ten obrat, co jim denně uděláme (a že je fakt astronomický), se nemá cenu vůbec ohlížet na to, kolik párků spadlo na zem a kolik se načepovala špatně drinků. V kině jsme měli automaticky za špatně natočený drink manko. No snad se někdy k tomuhle přístupu dopracujeme i doma. Ta pohodová atmosféra jde fakt vidět, celý tým spolupracuje, usmíváme se na všechny zákazníky a je radost v práci být. Baví mě být v kontaktu s lidmi, celý den s někým vykládat a většina zákazníků je i milá, ptá se na to, odkud jsme, vtipkuje o přízvuku a nebo řekne, jak jste krásná.. (dnešní příběh :D).

     V pondělí bych KONEČNĚ měla po víc než týdnu mít volný den a mám velké plány: potřebuju jet do Walmartu nakoupit mému nejmilejšímu pejskovi k narozeninám kopec amerických mňamek, pak jet na poštu to všechno poslat (mají super skvěle vytuněné webovky pošty a podle nich by mělo být všechno balné po celém světě zdarma, tak uvidíme) a pak chci jet na pláž, snad půjdu běhat a večer chci jít jezdit na co nejvíc horských drah to půjde. Řekla jsem si, že do konce léta musím projezdit všechny.) Před pár dny jsme s kamarádkama a nově nabytými českými kamarády stihli večer po práci aspoň tři aktrakce a z toho dvě horské dráhy a jednu šílenou aktrakci, která za pár sekund zrychlí na 180 km/hod, vyžene vás do výšky 150 m a zase dolů = to vše za 17,5 sekundy :D Tady můžete na youtube rovnou kouknout na video z ní. Pak už nám všechno přišlo jako slabota, když jsme začali očividně tím nejlepším. Ale i výhled v noci z obřího kolotoče ve výšce 300 m byl skvělý. Viděli jsme z něj svítící park obklopený Erijským jezerem a taky poprvé pláž. Je tu fakt krásně. Když vás zrovna na cestě z práce neposere racek..




pátek 12. června 2015

dark grey & nude


     Kombinaci jemné pleťové s tmavě šedou jsem si před pár týdny tak oblíbila, že jsem ji byla schopná nosit na kombinaci různých kusů oblečení třeba celý týden (důkazem mi buď minulý článek:). Teď už mě to trochu přešlo, ale myslím si, že se ty baryv k sobě krásně hodí a dokonce jsem je pak použila i na skicy mého domu na ateliéru. 
     Já už mám skoro po zkouškách, tento semestr jsem to dala nejvíc hopem, co to šlo, abych mohla odjet na work&travel. Už mi zbývají jenom dvě zkoušky (pravda, jedno z toho je matika:( a necelých 14 dní a budu v USA! Jak mě teď stále zaměstnává škola, nemám ani čas si to pořádně uvědomit. Tento týden jsem strávila celý na výtvarném kurzu, kde jsme kreslili v ulicích Prahy a mezitím jsem stihla ještě i zkoušku. Kreslířák byl úžasný zážitek. Kreslení v plenéru jsem se vždycky vyhýbala, ale teď mě to tak chytlo, že je mi až líto, že je konec.) Třeba si zkusím v létě nakreslit nějakou americkou scénu u Erijského jezera:) 
     Dneska při cestě na vlak jsem tak přemýšlela na co se na prázdniny těším nejvíc. A víte na co? Na knížky! Přes rok jsem nestihla kromě knih do školy přečíst vůbec nic až na jednu nebo dvě knížky přes Vánoce. Už si píšu seznam, jaké knihy si budu chtít v Americe koupit a měla bych si zjistit, jak je to s posíláním balíků domů :D Nemáte o tom někdo nějaké informace?

pátek 22. května 2015

twenty one




     Tak je mi jednadvacet. Strašně neuvěřitelné číslo. Narozeniny jsem letos slavila jenom umírněně a většinu dne propracovala, protože nám právě gradují odevzdávky a finišovala jsem zákres do fotky. Tohle portfolio jsem včera odevzdala, ale příští týden mě čeká ateliérový týden, takže týden nespaní a potom teprve začíná zkouškové. Já ho tentokrát musím stihnout za 3 týdny, protože potom odjíždím pryč (a mám teda šílený stres, abych to stihla). O tomhle jsem na blog ještě neměla čas napsat a taky jsem chtěla dát vědět, až to bude všechno zařízené, ale teď už teda můžu konečně říct, že na léto jedeme s mýma čtyřma kamarádkama (girl gang yay!) na tři měsíce do Ameriky (double yay!). Jedeme na work&travel do Ohia, kde budeme pracovat v zábavním parku –  kdo mě zná, ten ví, že je to pro mě lokalita jako stvořená, protože miluju všechny horské dráhy světa a tohle je, vážení, největší zábavní park v USA! Myslím, že tam projezdím duši a bude mi pěkně blbě:) A co z toho plyne pro blog? Můj plán byla miliarda cestovatelských článků a takových týdenním reportů o tom, jak se mi tam vede a co děláme a jak to celé probíhá, ale pak jsem se náhodou přes facebook seznámila s jednou americkou bloggerkou, která v tom našem parku pracuje a hledá někoho, kdo by jí fotil outfity, takže jsme se obě celé nadšené domluvily, že jakmile přijedu, budeme se navzájem fotit a tak vám teda už teď můžu slíbit i spoustu amerických outfitů, které budou určitě se super pozadím Erijského jezera, kolem kterého (ne celého of course ;D) hodlám ve volnu chodit běhat. Po práci máme s holkama už velké plány na cestování po USA, takže o dobrodružné cesty vlakem a autobusem nebude nouze. Mám v plánu si na cestu pořídit i kameru, protože si myslím, že hlavně na cestování to bude úplně skvělé a všechny zážitky si tak budeme moct uchovat líp než jen na fotkách. A tak se ptám, jestli byste měli zájem o vlogy? Nejsem si jistá, jak to budu zvládat s prací, ale když pojedeme na výlety, určitě budu točit moc ráda a třeba by vás naše americké cesty zajímaly třeba i proto, že sever USA není až tak profláklý a pak budeme cestovat po celém východě až dolů na Key West (zamilovala jsem se na první pohled při plánování cesty – kuk), což si myslím, že bude taky úžasný zážitek. No, tak dejte vědět:) Já se jdu vrátit do pracovního shonu a až budu mít chvilku vrátím se s dalším outfitem. Ahoj!

pondělí 13. dubna 2015

bare leg season


     Začala jsem pomalu holými kotníky asi před dvěmi týdny a konečně teď o víkendu bylo dost teplo na to vyrazit bez silonek. Je už opravdu krásně a teplo a i všechny povinnosti se dělají mnohem lépe. V sobotu jsem si teda na sebe vzala své oblíbené šaty, které jsem dostala k Vánocům – trochu retro, trochu sedmdesátkové a trochu twiggy. A k nim vzala kontrastní kabelku, jejíž barvu prostě miluju. Nejsem kdovíjaký fanoušek červené a obvykle ji moc nenosím, ale na detailech je úžasná. Baloňák je ze Zary a mám ho už pár let. Pokud byste ale hledali trechcoat, nádherné jsem viděla v Mangu – hrubší s podšívkou i tenounké bez a byly v super barvách: béžové, námořnicky modré i blankytné. Bohužel, mě moc neslušely, zato jsem si při čtvrteční pochůzce (po hodně hodně
dlouhé době) po obchodech pořídila několik jiných věcí a ty se vám budu snažit na blog během týdne nafotit. Čtvrtek byl skvělý, konečně jsem si dala oddych od školy, šla do centra, kde jsem už nebyla ani nepamatuju (pokud nepočítám běhy na vlak), na jídlo do Yam Yam Expressu, kde miluju snad všechna jejich jídla (ale classy pad thai? bomba) a nakonec jsem šla vpodvečer ještě běhat do Stromovky, protože jsem chtěla využít krásného slunečného a teplého večera a už jsem opravdu dlouho nebyla.. Zase mě ty kvetoucí stromy, odraz západu Slunce v jezírkách, vřískot Matějské a milion psů kolem nabili energií a snad bude tento týden pořád tak krásně a budu si to moci zopakovat. Taky chodíte běhat? :)

neděle 5. dubna 2015

flight facilities



     Kdo zná nevýhody dvou šatníku vzdálených stovky kilometrů, určitě zná pocit, kdy se vám nejvíc hodí boty, co máte zrovna jinde a nebo je právě zima na ten kabát, který si vesele visí v druhém šatníku. Díky tomu se pak ale ve skříni najdou věci, které jste už zapomněli, že vlastně máte. Jako se to stalo mě zrovna dneska s těmito džínami. Džíny jsou už opravdu pěkně staré, myslím, že jsem je nosila naposled tak v patnácti. Tehdy jsem milovala tmavě modré skinny ze Zary a nenosila skoro nic jiného .) Dneska jsem je tedy zase vytáhla hlavně z nedostatku jiných džín, ale taky se mi nakonec barevně hodily ke světlému kožíškovému tričku. To je z H&M Trend a je úplně skvělé, je jednoduché a přesto zajímavé svým materiálem a v zimě i pěkně zahřeje. V poslední době jsem si oblíbila tužky na rty a celkově jsem se naučila nosti rtěnku/tužku denně. Nejraději mám teď matné tělové, díky kterým pak rty vypadají jako perfektní bez líčidel. Taky jste teď propadli lip pencil boomu? Tak hezké Velikonoce všem!

pátek 27. března 2015

STOCKHOLM: Helmut Newton, Grön Land a živí sobi



      Dneska bych se ráda podělila o typy, co určitě stojí za to vidět ve Stockholmu. Náš výletní den začal procházkou ke galerii Fotografiska, kde zrovna probíhalo několik výstav a ta hlavní ukazovala fotky Helmuta Newtona, kterého určitě znáte jako úžasného "módního" fotografa. Jeho fotky mě hrozně baví, miluju jak jsou ironické a dělají si samy ze sebe legraci. Fotografiska je krásná zrekonstruovaná galerie přímo na pobřeží řeko-moře. Je v ní i skvělá kavárna s výhledem na nedaleký zábavní park Grön Land, kam jsme se vydali lodí po výstavě. Určitě už o mě víte, že miluju kolotoče, na Matějskou chodím několikrát za sezónu a nenechám si ujít žádnou pouť. Proto bylo jasné, že musím jít i na atrakce v Grön Landu. Nejvíc ze všeho se mi líbil řetízkáč nad vodou, o kterém bude ještě řeč v příštím článku přímo z parku. První den jsme ale na ostrově vypravili do skanzenu, kde jsme kromě lidí v kostýmech a švédské (a laponské: domek na kuřích nožkách a ten, co vypadá jako iglů) architektury viděli spoustu zvířat, třeba vlky, medvědy, gepardy, losy nebo soby, což byl pro mě obrovský zážitek. Ve skanzenu jsme strávili spoustu času a cestou na večeři jsme akorát stihli jeden z nejkrásnějších západů slunce, co jsem kdy viděla.

pátek 20. března 2015

travelling diary: STOCKHOLM / day 1


     Tak dnešním článkem oficiálně posouvám hranici "od vyfocení-k publikování" do nejzazších mezí :D Schválně, kdo z Vás si ještě pamatuje, kdy jsem na blog psala, že jedu do Stockholmu? .) Moc mě mrzí, že jsem na fotky po celou dobu nějak pozapomněla, protože když jsem přijela, začal školní ruch a zážitek šel trochu stranou. Když se ale k fotkám občas vracím, říkám si, že bych Vás o tu kouzelnou atmosféru Stockholmu – jednoho z nejkrásnějších evropských měst – aspoň takhle přes blog neměla ochudit. Bylo tam opravdu nádherně, viděla jsem soby i losy – a vlky! (počkejte si na příští článek ;), kochala se stylovými švédy a obdivovala, jak mají všude čisto, všechno kvalitní, nešetří ani na značce mýdla na veřejných záchodcích, všichni jezdí na kole, mluví perfektně anglicky a celá země se zdá jako ideal for living. Hrozně ráda bych se do Stockholmu vrátila co nejdřív (nebo by stálo za to třeba Oslo? Riga? Petrohrad? Helsinki?), měly jsme s kamarádkou trochu plány na jaro, ale bohužel mě zavalila přemíra povinností. Nicméně cestovatelských článků letos rozhodně nebude málo (když nepočítám ještě pár dalších ze Švédska), protože jsme s kamarádkama na celé tohle léto vymyslely něco hodně hodně hodně velkýho a to se teda fakt máte na co těšit .) Tušíte?

sobota 7. března 2015

Esprit Home

     Dlouho tady nebyl článek o tipech na doplňky do bytu a dnes jsem se to rozhodla napravit, protože mě hrozně baví hledat krásné doplňky, vylepšovat si pokoj a byt a dekorovat. Přiznávám, že mám zase období, kdy mě přestaly bavit sterilní prázdné interiéry (snad mne nečte nikdo z mých profesorů) a oblíbila jsem si domovy, které vyjadřují osobnost obyvatele, jsou barevné, zářivé a optimistické. Toho jste si už mohli určitě všimnout v mém článku o pokoji doma (tady) a v Praze (tady) jsem loni zase spíš propagovala minimalismus :) Říkám si, že by to fakt chtělo už nový room tour, protože jsem se v léte přestěhovala do vedlejšího pokoje a můj pokoj zase vypadá úplně jinak, tak Vás asi brzy čeká právě to :)
     Já své bytové doplňky nejraději hledám na blešácích a vozím si je domů jako suvenýry ze světa (ahoj, svícne z Athén a ahoj, svícne z Amsterodamu!), nepohrdnu ale ani obchody s bytovým textilem. Kromě Zara Home, Gant Home a H&M Home, které jsou mé oblíbené, jsem teď objevila ještě na Esprit.cz sekci Home s veselými barevnými bytovými doplňky. Úplně nejvíc mě dostala nádherná deka, roztomilý puntíkovaný župan a výrazný svícen. Kromě toho na webu Espritu najdete i spoustu dalšího zařízení do kuchyně, koupelny i obytných prostor včetně dětského pokoje, také tapety a závěsy s výraznými vzory.
     Jaké bytové dekorace se líbí Vám? A máte zájem o další room tour? :)

čtvrtek 5. března 2015

big skirt in the big city


    Ahoj, všichni! Jak se máte? Já jsem strávila víkend v Rakousku na horách a teď splácím daň v podobě nachlazení. Taky mám teď trochu odvykačku od Instagramu, protože mám iPhone (po milionté) v opravě a na "superskvělou" Nokii, kterou jsem dostala jako náhradu, Insta nejde ani stáhnout :D, fotky jsou příšerné a nemá ani přední foťák.. First world problems .) Ve škole nám už začalo docela peklíčko, hodili na nás všechny ty rysy z deskriptivy a pozemního stavitelství a prezentace do ateliéru, kde máme prezentovat dinosaura, co je zatím ve vývojovém stadiu mloka .)
     Tak já se jdu trochu prospat a snad se zase brzy ozvu. Rozhodně sledujte instagram (@emgolightly), kde už snad o víkendu něco přidám, protože si jdu zítra vyzvednout nový telefon. A už delší dobu plánuju, že bych natočila nějaké video, v posledním půl roce už ani moc nečtu blogy, jakože spíš koukám na youtubery a hrozně mě to baví, ale nevím, asi zkusím něco natočit a pak to budu hodně dlouho kriticky zkoumat, jestli nejsem trapná a tak podobně :D Měli byste o video zájem?

neděle 15. února 2015

shameless


     Tak mi ve čtvrtek konečně začaly kraťoučké prázdniny a v pondělí už zase nástup do školy. Snažím se proto užívat víkendu co to jde, byla jsem v kině, koupila si za zkoušky The Sims 4 (ano, fakt je mi 20:) a skvělou tužku na rty MAC, kterou můžete vidět i tady na mně, na oběd jsme se všichni vydali k babičce a začetla jsem se do nového dílu Pretty Little Liars. 
     Outfit je taková klasika mého stylu – krajkovou sukni tady na mě můžete vidět poprvé, ale kupovala jsem ji už na podzim. Mám ji moc ráda a hodí se do spousty různorodých kombinací. Tady ji mám v lehce punkovější variantě s koženýma botama a pruhovaným trikem – obojí ze Zary a na sebe jsem přehodila ještě tzv. waterfall kabát z Manga,  který je sice ze skvělého materiálu, ale hodně tenký a tak do velkých mrazů moc není. Taky jsem měla po dloué době chuť na perly, kočičí linky a saténovou mašli do vlasů. Musím říct, že jsem fakt ráda, že je teď tak krásné počasí a při focení jsem venku nemrzla. Už se nemůžu dočkat, až vytáhnu tenisky (jen tak mimochodem, co říkáte na tyhle conversky ze Spartoo k potrhaným džínům nebo midi uplým sukním? Taky mě dost lákají tyhle červené běhací Nike Roshe Run, které bych nosila k džínům i bodycon šedým šatům) a lodičky. Ráda bych stihla období nošení lodiček naboso a tenisek s holými kotníky ke kabátům, tak snad začne dřív než mé povinnosti do školy a s tím spojené ranní pětiminutové oblíkání pod heslem "hlavně pohodlně."